• Památky v Karlových Varech

    Vítejte v lázních. Vítejte v Karlových Varech!

Doporučujeme navštívit

Karlovy Vary jsou světoznámé lázeňské město s úchvatnou atmosférou. Kolonády vyzývají ke klidným procházkám, zalesněné kopce protkané stezkami k aktivnímu odpočinku a krásně rekonstruované historické budovy mnoha architektonických stylů k pohledům k výšinám. A samozřejmě ochutnat unikátní přírodní léčivé zdroje – minerální prameny.

Na této stránce se můžete seznámit s nejvýznačnějšími památkami Karlových Varů. V mapě naleznete odkazy k dalším informacím, ale také přehledně vyznačené pěší cesty, jak se ke všem dostat od hotelového vchodu.

Hotel Olympic Palace se nachází těsně nad lázeňským centrem a je ideálním výchozím bodem pro poznávání všech krás Karlových Varů. Na dosah několika stovek metrů můžete poznat většinu z nich.

Kolonády a prameny

Parky a sady

Památky a muzea

Vylídky a rozhledny

Kolonády a minerální prameny

Kolonády a minerální prameny

Mlýnská kolonáda

Největší karlovarská kolonáda postavená z kamene v pseudorenesančním slohu byla otevřena v roce 1881 a kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna alegorickými sochami představujícími jednotlivé měsíce roku. V minulosti bývala terčem posměchu a vysloužila si různé přívlastky, např. záhon s mrkví.

Mlýnský pramen

Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

Pramen Rusalka

Voda z něho vyvěrající byla svého času oblíbenější než ta z Mlýnského pramene. Pramen měl i svou kolonádu Nového pramene, později přestavenou a pojmenovanou Mlýnská.

Pramen knížete Václava I.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen I vytéká přímo v kolonádě, pramen II před kolonádou naproti orchestřišti.

Pramen knížete Václava II.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen I vytéká přímo v kolonádě, pramen II před kolonádou naproti orchestřišti.

Pramen Libuše

Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.

Skalní pramen

Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

Tržní kolonáda

Bílá dřevěná kolonáda architektů Fellnera a Helmera byla původně provizoriem. To však trvá již přes 130 let a čas z krásy bohatě vyřezávané stavby ve švýcarském stylu se sloupovou arkádou a sedlovou střechou nijak neubírá. Zajímavostí je reliéf Karla IV. zobrazující legendu o založení města.

Pramen Karla IV.

Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem. Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

Tržní pramen

Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

Zámecký dolní pramen

Vyvěrá uvnitř bývalé Zámecké kolonády (dnešních Zámeckých lázní), postavené dle plánů vídeňského architekta Ohmanna. Za pramenní vázou je pískovcový reliéf znázorňující „Ducha pramenů“.

Altán Pramene Svoboda

Pramen Svoboda kryje průchozí zdobný osmiboký dřevěný sloupový altán bohatě zdobený dřevořezbou. Altán z roku 1865 se nachází na hlavním lázeňském korzu a je častou zastávkou návštěvníků Karlových Varů. Z hotelu Olympic Palace se k němu dostanete zkratkou po schodech.

Pramen Svoboda

Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I.

Vřídelní kolonáda

Vřídlo, největší a nejvydatnější léčivý pramen Karlových Varů, krylo od 16. století mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Dnes jej obklopuje stavba ze 70. Let 20. Století architekta Jana Otruby, byť se objevují snahy vrátit jí vzhled té litinové z roku 1879.

Vřídlo

Vřídlo je symbolem karlovarských lázní. Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. V prostoru kolonády jsou umístěny celkem čtyři pitné stojany s vodou o různých teplotách.

Zámecká kolonáda

Zámecká kolonáda byla otevřena v roce 1913. Je rozdělena na dvě části. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je přístupná jen klientům Zámeckých lázní, ale Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden také na Tržní kolonádu.

Zámecký horní pramen

Vídeňský architekt Ohmann využil zajímavý nápad městského Pramenního úřadu vyvést malou část vody Dolního zámeckého pramene do jímání na úroveň o několik metrů vyšší do pavilónku. Díky vyšší nadmořské výšce má jinou teplotu i obsah CO2. Dolní zámecký pramen má teplotu 55 °C, Horní zámecký pramen o 5 °C nižší.

Sadová kolonáda

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen a z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.

Sadový pramen

V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně dostal název Císařský pramen, později byl přejmenován na pramen Sadový díky blízkosti k Sadové kolonádě. Vytéká totiž hned vedle kolonády, má teplotu 42 °C.

Hadí pramen

Vyvěrá v Sadové kolonádě, kam byl přiveden v rámci rekonstrukce kolonády v roce 2001, jedná se tak o nejnovější karlovarský pramen. Hadím byl nazván na památku užovek, které kdysi žily v hojném počtu za kolonádami.

Altán Aloise Kleina

Osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu byl postaven v roce 1997 podle návrhu ing. arch. Františka Vondráčka v parku před parkhotelem Richmond. Altán nese jméno původního majitele sanatoria Aloise Kleina. Přímo v altánu vyvěrá 14. karlovarský minerální pramen Štěpánka.

Pramen Štěpánka

Původní jímka z roku 1884 v průběhu času zanikla. V roce 1993 byl pramen zachycen novým vrtem v blízkosti Parkhotelu Richmond. Pramen není v rámci pitné kúry běžně užíván.

Mlýnská kolonáda

Největší karlovarská kolonáda postavená z kamene v pseudorenesančním slohu byla otevřena v roce 1881 a kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna alegorickými sochami představujícími jednotlivé měsíce roku. V minulosti bývala terčem posměchu a vysloužila si různé přívlastky, např. záhon s mrkví.

Mlýnský pramen

Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

Pramen Rusalka

Voda z něho vyvěrající byla svého času oblíbenější než ta z Mlýnského pramene. Pramen měl i svou kolonádu Nového pramene, později přestavenou a pojmenovanou Mlýnská.

Pramen knížete Václava I.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen I vytéká přímo v kolonádě, pramen II před kolonádou naproti orchestřišti.

Pramen knížete Václava II.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se vydatností mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Pramen I vytéká přímo v kolonádě, pramen II před kolonádou naproti orchestřišti.

Pramen Libuše

Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.

Skalní pramen

Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

Tržní kolonáda

Bílá dřevěná kolonáda architektů Fellnera a Helmera byla původně provizoriem. To však trvá již přes 130 let a čas z krásy bohatě vyřezávané stavby ve švýcarském stylu se sloupovou arkádou a sedlovou střechou nijak neubírá. Zajímavostí je reliéf Karla IV. zobrazující legendu o založení města.

Pramen Karla IV.

Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem. Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

Tržní pramen

Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

Zámecký dolní pramen

Vyvěrá uvnitř bývalé Zámecké kolonády (dnešních Zámeckých lázní), postavené dle plánů vídeňského architekta Ohmanna. Za pramenní vázou je pískovcový reliéf znázorňující „Ducha pramenů“.

Sadová kolonáda

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen a z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.

Sadový pramen

V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně dostal název Císařský pramen, později byl přejmenován na pramen Sadový díky blízkosti k Sadové kolonádě. Vytéká totiž hned vedle kolonády, má teplotu 42 °C.

Hadí pramen

Vyvěrá v Sadové kolonádě, kam byl přiveden v rámci rekonstrukce kolonády v roce 2001, jedná se tak o nejnovější karlovarský pramen. Hadím byl nazván na památku užovek, které kdysi žily v hojném počtu za kolonádami.

Vřídelní kolonáda

Vřídlo, největší a nejvydatnější léčivý pramen Karlových Varů, krylo od 16. století mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Dnes jej obklopuje stavba ze 70. Let 20. Století architekta Jana Otruby, byť se objevují snahy vrátit jí vzhled té litinové z roku 1879.

Vřídlo

Vřídlo je symbolem karlovarských lázní. Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 pitných stojanů s vodou o různých teplotách.

Altán pramene Svoboda

Pramen Svoboda kryje průchozí zdobný osmiboký dřevěný sloupový altán bohatě zdobený dřevořezbou. Altán z roku 1865 se nachází na hlavním lázeňském korzu a je častou zastávkou návštěvníků Karlových Varů. Z hotelu Olympic Palace se k němu dostanete zkratkou po schodech.

Pramen Svoboda

Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I.

Zámecká kolonáda

Zámecká kolonáda byla otevřena v roce 1913. Je rozdělena na dvě části. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je přístupná jen klientům Zámeckých lázní, ale Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden také na Tržní kolonádu.

Zámecký horní pramen

Vídeňský architekt Ohmann využil zajímavý nápad městského Pramenního úřadu vyvést malou část vody Dolního zámeckého pramene do jímání na úroveň o několik metrů vyšší do pavilónku. Díky vyšší nadmořské výšce má jinou teplotu i obsah CO2. Dolní zámecký pramen má teplotu 55 °C, Horní zámecký pramen o 5 °C nižší.

Altán Aloise Kleina

Osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu byl postaven v roce 1997 podle návrhu ing. arch. Františka Vondráčka v parku před parkhotelem Richmond. Altán nese jméno původního majitele sanatoria Aloise Kleina. Přímo v altánu vyvěrá 14. karlovarský minerální pramen Štěpánka.

Pramen Štěpánka

Původní jímka z roku 1884 v průběhu času zanikla. V roce 1993 byl pramen zachycen novým vrtem v blízkosti Parkhotelu Richmond. Pramen není v rámci pitné kúry běžně užíván.

Parky, sady a zahrady

Parky, sady a zahrady

Dvořákovy sady

Dvořákovy sady

Městský park vznikl díky velkolepému plánu zahradního architekta Jan Hahmanna v roce 1878, kdy nechal vysázet platany, duby, javory a jilmy a doplnil je pěšinami, vodním zátiším a květinovými záhony. V roce 1974 byl park nově upraven a nazván na počest hudebního skladatele Antonína Dvořáka, jehož připomíná pomník sochaře Karla Kuneše. V parku se nacházejí dvě stě let staré památné stromy: Sadový platan s obvodem 452 cm a Dvořákův platan s obvodem 472 cm.

Smetanovy sady

Smetanovy sady

Parku pojmenovaném po hudebním skladateli dominuje pseudobarokní objekt Alžbětiných lázní, před kterým se nachází fontána s aktem dívky. K průčelí lázeňské budovy směřuje čtyřřadá alej tvarovaných lip vytvářející zelené stěny. Na začátku parku je umístěn květinový záhon, v jehož středu je každé ráno vytvořeno aktuální datum. Pěšiny v parku jsou lemovány řadami laviček, zvoucími k příjemnému odpočinku.

Mozartův park

Mozartův park

V roce 1913 byl na místě bývalého hřbitova vybudován veřejný městský park, později nazvaný Mozartův park. V prostoru parku zůstaly zachovány některé empírové a biedermeierovské kamenné náhrobní kameny z 18. a 19. století několika význačných osobností spjatých s Karlovými Vary, například Franze Xavera Wolfganga Mozarta, tedy syna Wolfganga Amadea Mozarta, nebo lázeňského lékaře Davida Bechera.

Japonská zahrada

Japonská zahrada

Japonská zenová meditační zahrada byla roku 1998 vybudována podle návrhu japonského zahradního architekta do. Kanji Nomury. Zahrada vznikla na počest dr Erwina von Bälze, který pomohl položit základy moderní medicíny v Japonsku. Zahrada na kruhovém půdorysu symbolizuje principy jing a jang. Bílý štěrk znázorňuje moře mezi východní a západní polokoulí, uprostřed ční kámen Dobra spojující Východ a Západ.

Dvořákovy sady

Městský park vznikl díky velkolepému plánu zahradního architekta Jan Hahmanna v roce 1878, kdy nechal vysázet platany, duby, javory a jilmy a doplnil je pěšinami, vodním zátiším a květinovými záhony. V roce 1974 byl park nově upraven a nazván na počest hudebního skladatele Antonína Dvořáka, jehož připomíná pomník sochaře Karla Kuneše. V parku se nacházejí dvě stě let staré památné stromy: Sadový platan s obvodem 452 cm a Dvořákův platan s obvodem 472 cm.

Smetanovy sady

Parku pojmenovaném po hudebním skladateli dominuje pseudobarokní objekt Alžbětiných lázní, před kterým se nachází fontána s aktem dívky. K průčelí lázeňské budovy směřuje čtyřřadá alej tvarovaných lip vytvářející zelené stěny. Na začátku parku je umístěn květinový záhon, v jehož středu je každé ráno vytvořeno aktuální datum. Pěšiny v parku jsou lemovány řadami laviček, zvoucími k příjemnému odpočinku.

Mozartův park

V roce 1913 byl na místě bývalého hřbitova vybudován veřejný městský park, později nazvaný Mozartův park. V prostoru parku zůstaly zachovány některé empírové a biedermeierovské kamenné náhrobní kameny z 18. a 19. století několika význačných osobností spjatých s Karlovými Vary, například Franze Xavera Wolfganga Mozarta, tedy syna Wolfganga Amadea Mozarta, nebo lázeňského lékaře Davida Bechera.

Japonská zahrada

Japonská zenová meditační zahrada byla roku 1998 vybudována podle návrhu japonského zahradního architekta do. Kanji Nomury. Zahrada vznikla na počest dr Erwina von Bälze, který pomohl položit základy moderní medicíny v Japonsku. Zahrada na kruhovém půdorysu symbolizuje principy jing a jang. Bílý štěrk znázorňuje moře mezi východní a západní polokoulí, uprostřed ční kámen Dobra spojující Východ a Západ.

Muzea, památky a kostely

Muzea, památky a kostely

Chrám sv. Petra a Pavla

Chrám sv. Petra a Pavla

Byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1893 – 1898 v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend, ve které se nachází i náš hotel. Vzorem stavby byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Bohatě zdobený byzantující pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.

Kostel sv. Máří Magdalény

Kostel sv. Máří Magdalény

Původně středověký gotický kostel byl postaven již ve 14. století. Po demolici byl v roce 1736 otevřen vrcholně barokní děkanský chrám svaté Máří Magdalény od významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V podzemí chrámu stojí za pozornost unikátní pohřební krypta původního gotického kostela, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova.

Zámecká věž

Zámecká věž

Zámecká věž pod naším hotelem je pozůstatkem gotického hrádku, který nechal vystavět císař Karel IV. kolem roku 1358. V roce 1766 byla věž po dalším požáru doplněna arkádovým ochozem, ze kterého byli slavnostně vítáni fanfárami významní hosté lázeňského města. Později se odtud každoročně slavnostně zahajovala lázeňská sezóna. V roce 1911 byl ke skále pod Zámeckou věží přistavěn výtah podle projektu Friedricha Ohmanna, autora secesní Zámecké kolonády.

Sklářské muzeum Moser

Sklářské muzeum Moser

Hledáte nezapomenutelný zážitek? Pak je pro Vás exkurze sklárny v Karlových Varech to pravé! Provedeme Vás kouzelným světem luxusního křišťálového skla Moser. Zažijete pravou atmosféru výroby skla, ucítíte vůni vypalovaných dřevěných forem, dýchne na Vás více než 155-letá atmosféra historie sklárny Moser. Jedinečný zážitek můžete završit nákupem v prodejní galerii v Karlových Varech. Objevte s námi jedinečný křišťálový svět skla Moser!

Jan Becher muzeum

Jan Becher muzeum

Jan Becher Muzeum je přímo na místě bývalé továrny na Steinberkách, kde Becherovka více než sto let pramenila. Původní továrnu dal roku 1867 vystavět zakladatel Jan Becher. Během prohlídky navštívíte některé z původních výrobních a sklepních prostor, zhlédnete unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. Na závěr můžete navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy.

Chrám sv. Petra a Pavla

Byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1893 – 1898 v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend, ve které se nachází i náš hotel. Vzorem stavby byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Bohatě zdobený byzantující pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.

Kostel sv. Máří Magdalény

Původně středověký gotický kostel byl postaven již ve 14. století. Po demolici byl v roce 1736 otevřen vrcholně barokní děkanský chrám svaté Máří Magdalény od významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V podzemí chrámu stojí za pozornost unikátní pohřební krypta původního gotického kostela, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova.

Jan Becher muzeum

Jan Becher Muzeum je přímo na místě bývalé továrny na Steinberkách, kde Becherovka více než sto let pramenila. Původní továrnu dal roku 1867 vystavět zakladatel Jan Becher. Během prohlídky navštívíte některé z původních výrobních a sklepních prostor, zhlédnete unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. Na závěr můžete navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy.

Zámecká věž

Zámecká věž pod naším hotelem je pozůstatkem gotického hrádku, který nechal vystavět císař Karel IV. kolem roku 1358. V roce 1766 byla věž po dalším požáru doplněna arkádovým ochozem, ze kterého byli slavnostně vítáni fanfárami významní hosté lázeňského města. Později se odtud každoročně slavnostně zahajovala lázeňská sezóna. V roce 1911 byl ke skále pod Zámeckou věží přistavěn výtah podle projektu Friedricha Ohmanna, autora secesní Zámecké kolonády.

Sklářské muzeum Moser

Hledáte nezapomenutelný zážitek? Pak je pro Vás exkurze sklárny v Karlových Varech to pravé! Provedeme Vás kouzelným světem luxusního křišťálového skla Moser. Zažijete pravou atmosféru výroby skla, ucítíte vůni vypalovaných dřevěných forem, dýchne na Vás více než 155-letá atmosféra historie sklárny Moser. Jedinečný zážitek můžete završit nákupem v prodejní galerii v Karlových Varech. Objevte s námi jedinečný křišťálový svět skla Moser!

Vyhlídky a rozhledny

Vyhlídky a rozhledny

Vyhlídka Jelení skok

Vyhlídka Jelení skok

Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se nazývá rovněž Mayerův gloriet. Osmiboký dřevěný vyhlídkový altánek je tvořen osmi jednoduchými dřevěnými sloupy které nesou vysokou jehlancovou plechovou stříšku na osmibokém základě. Altánek je doplněn dřevěným zábradlím mezi sloupy a lavičkami.

Rozhledna Diana

Rozhledna Diana

Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku karlovarský nožíř Václav Drumm, který spolu se svým strýcem, kronikářem Augustem Leopoldem Stöhrem, proklestili les, na výšině umístili dvě odpočinková sedátka. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. Pěšky museli výletníci šplhat na strmý kopec až do počátku 20. století. Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.

Vyhlídka Tři kříže

Vyhlídka Tři kříže

Kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města o okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb. V roce 2000 byl před Třemi kříži vystavěn na střeše poválečné betonové vojenské pozorovatelny dřevěný vyhlídkový altán, který byl však již v roce 2003 zničen vandaly. Nový pevnější altán podle projektu Ing. arch. Ivana Štrose pochází z roku 2006.

Vyhlídka Jelení skok

Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se nazývá rovněž Mayerův gloriet. Osmiboký dřevěný vyhlídkový altánek je tvořen osmi jednoduchými dřevěnými sloupy které nesou vysokou jehlancovou plechovou stříšku na osmibokém základě. Altánek je doplněn dřevěným zábradlím mezi sloupy a lavičkami.

Rozhledna Diana

Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku karlovarský nožíř Václav Drumm, který spolu se svým strýcem, kronikářem Augustem Leopoldem Stöhrem, proklestili les, na výšině umístili dvě odpočinková sedátka. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. Pěšky museli výletníci šplhat na strmý kopec až do počátku 20. století. Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.

Vyhlídka Tři kříže

Kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města o okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb. V roce 2000 byl před Třemi kříži vystavěn na střeše poválečné betonové vojenské pozorovatelny dřevěný vyhlídkový altán, který byl však již v roce 2003 zničen vandaly. Nový pevnější altán podle projektu Ing. arch. Ivana Štrose pochází z roku 2006.

Hotel Olympic Palace

Poznejte celý Váš pobyt

  • Amadeus RestaurantAmadeus Restaurant
  • Hera Spa CenterHera Spa Center
  • Sebastian Lobby BarSebastian Lobby Bar
  • Apollo WellnessApollo Wellness
  • Kids CLubKids CLub
  • Karlovy VaryKarlovy Vary
  • Aphrodite BeautyAphrodite Beauty

Pin It on Pinterest